Tymián obecný, latinsky Thymus vulgaris, je rostlina čeledi hluchavkovitých. Tymián je poddruh mateřídoušky obecné, na rozdíl od mateřídoušky, která roste v našich polohách divoce, má tymián dřevnatějící lodyhy.
Tymián je nízký polokeř, který dosahuje výšky 20-30 cm. Obvykle roste na slunných, sušších a lehčích půdách. Zespodu má dřevnaté lodyhy, které jsou hustě obrostlé listy. Kvést začíná tymián v květnu a kvetení trvá až do září, aby potom tymián nezvadl, stříhají se odumřelé květy. Plody tymiánu jsou vejcovité tvrdky.
Původní rozšíření tymiánu bylo ve Středomoří, odtud se tymián rozšířil do střední a východní Evropy, v těchto oblastech ale musí být chráněn před zimou. Je mnoho typů tymiánu s rozličnými vůněmi (citrónovou, pomerančovou).
Ve Francii se tymiánu říká penicilin chudých, je jednou z nejsilněji antibioticky působících bylin. V lidovém léčitelství se tymián řadí mezi nejspolehlivější prostředky proti chorobám horních cest dýchacích, kašli a bronchitidě. Dále tymián působí proti průjmům, nadýmání, při zánětech zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Tymián je také jednou z nejsilněji působících antiseptických bylin proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Účinné látky tymiánu jsou silice, cymol, karvakrol, linalol, borneol, hořčiny, saponiny, flavonoidy atd. Sběr tymiánu je vhodný od května do srpna, sušit tymián je vhodné v silnějších vrstvách (30 cm) na přímém slunci, nebo umělým teplem do 40 stupňů.