Šalvěj

Šalvěj, polokeř, vysoký asi 30-50 cm. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhlé nebo vejčitého tvaru a jemně vroubkované. Na spodní straně občas opatřené dvěma postranními oušky.

Druhy šalvěje

Existují dva druhy šalvěje a to Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) a Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum).

Šalvěj lékařská

Tato šalvěj je silně aromatická, vysoká asi 20-70 cm. Lodyha je přímá, nevětvená a šedoplstnatá. Listy jsou vstřícné, dlouhé 2-8 cm a 1-4 cm široké se stříbrošedou až zelenou barvou. Květ má dvoupyskou korunu a světle fialovou barvu. Šalvěj potřebuje propustnou půdu a slunné stanoviště, v zimě je potřeba šalvěj chránit před mrazem přikrývkou z vrstvy hlíny nebo jehličí.
K léčivým rostlinám patřila už ve starověkém Římě, do Česka se dostala až v 9. století, kdy byla pěstována v klášterních zahradách.
Šalvěj chutná trpce a nahořkle, jako koření se používají její sušené listy, hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidávána je také do omáček, nádivek a při ochucování sýrů. Svoje uplatnění má šalvěj i v léčitelství, kde se pro své protizánětlivé účinky podává ve formě čaje. Působí proti průjmům a omezuje pocení. Někdy je doporučována i proti úzkosti a depresím nebo jako voda na rány.

Šalvěj divotvorná

Listy této šalvěje jsou užívány pro své psychoaktivní účinky, obsahují hlavní účinnou látku diterpen salvinorin A. Účinky a délka jejich trvání se liší podle dávky a způsobu užití. Někdy bývá šalvěj divotvorná nazývána „legální marihuanou“. Srovnání je ale zavádějící, popisované účinky jsou: ztráta pohybové koordinace, zrakové halucinace, zažívání jiné reality, pocity empatie, vyrovnanosti nebo zmatení a strachu. Tyto účinky jsou spíše podobné halucinogenním látkám a drogám pro relaxaci a rozjímání.