Houby a lanýže

Houby jsou dobrým zdrojem draslíku a stopových prvků. Lidé je však jedí většinou v tak malém množství, že se příspěvek hub týká především chuti a konzistence pokrmu, a nikoliv výživné hodnoty. Houby obsahují jen málo energie, kalorická hodnota hub se však značně zvyšuje smažením.
Sušené houby mají výraznější chuť než houby čerstvé. Rovněž se podílejí spíš na chuti než na objemu pokrmu. Většinu hub musíte před vařením namočit. Nejdříve je vyperte. Pak je přelijte dostatečným množstvím vroucí vody a nechte asi půl hodiny stát. Vodu z hub použijte jako základ pro přípravu polévky nebo omáčky ..
Houby obsahují látky nazývané hydraziny a nitrosaminy, jejichž karcinogenita byla prokázána na laboratorních zvířatech a jež by mohly vyvolávat nádorové bujení také u lidí. Houby se však většinou jedí v zanedbatelných množstvích, a proto jsou hladiny požitého hydrazinu nesmírně nízké a naprosto bezpečné.
Mezi volně rostoucími a komerčně pěstovanými houbami je z výživného hlediska jen malý rozdíl. Houby sbírané ve volné přírodě však většinou mají výraznější zemi tou chuť a zbarvují omáčky tmavou šťávou. Jak v přírodních houbách, tak v houbách pěstovaných na hnoji (zvlášť ve znečištěném prostředí se hromadí těžké kovy, například kadmium a olovo).
Pokud sbíráte houby ve volné přírodě, buďte velmi opatrní. Některé jedovaté druhy se velmi podobají druhům jedlým. V přírodě se běžně vyskytují různé hřiby a lišky jedlé. Sbírejte je však pouze tehdy, když nemáte nejmenších pochyb o tom, o jakou houbu se jedná. Pokud nemáte jistotu, kupujte houby v obchodě.
Pěstitelé hub se přizpůsobili rostoucí rozmanitosti houbových pokrmů a začali pěstovat celou řadu exotických hub.