Slinivka břišní (pankreas)

Slinivka břišní neboli pankreas (z latinského pankreas) je šedě růžová žláza se zevně patrnou kresbou lalůčků, která připomíná slinnou žlázu, řadíme ji mezi orgány trávicí soustavy.

Evoluce slinivky břišní

Slinivka břišní se rozvíjela u obratlovců a původně plnila pouze funkci žlázy s vnější sekrecí. Langerhansovy ostrůvky byly ještě u kruhoústých součástí trávicí trubice, u některých čelistnatců žijících ve vodě tvořili tyto endokrinní buňky samostatné orgány.

Základní informace o slinivce břišní

Velikost slinivky břišní je 12-16 cm a váha 60-90g, táhne se za žaludkem napříč po zadní stěně břišní až ke slezině. Slinivka břišní splňuje svou funkcí kritéria pro žlázu s vnější i vnitřní sekrecí. Většina objemu této tkáně je určena k výrobě pankreatické šťávy (což jsou enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), tato šťáva je následně odváděna do dvanáctníku. Pouhé 1,5 % objemu produkuje důležité hormony jako insulin a glukagon.

Na slinivce břišní se rozlišují 3 hlavní úseky:

• hlava slinivky břišní – caput pancreatis
• tělo slinivky břišní – corpus pancreatis
• ocas slinivky břišní – couda pancreatis

Funkce slinivky břišní

Slinivka břišní je tzv. podvojná žláza = plní dvě funkce:

• žláza s vnější sekrecí – tvoří ji většina tkáně slinivky břišní
• žláza s vnitřní sekrecí – je tvořena asi 1 milionem buněčných okrsků(Langerhansových ostrůvku), produkují hormony zejména inzulin a glukagon

Vnější sekrece = produkuje enzymy trypsin, lipázy, amylázy
Vnitřní sekrece = několik typů buněk

• alfa-buňky – tvoří látku, která zvyšuje hladinu cukru v krvi (glukagon)
• beta-buňky – tvoří látky, která snižuje hladinu cukru v krvi (inzulin)
• gama a delta-buňky -  tvoří somatostatin, který ovlivňuje vylučování hormonů inzulinu a glukagonu