Proti minulým letům, ve kterých měl chléb pověst fádní, nijak zvlášť přínosné potraviny, po které se navíc tloustne, se situace výrazně změnila. Například v Británii se ministerstvo zdravotnictví snaží přimět občany k tomu, aby jedli alespoň pět krajíců chleba denně. V pozadí tohoto zásadního přehodnocení stojí především lepší porozumění funkci škrobu a vlákniny ve výživě, ale přispěl k ní i větší výběr chleba a pečiva v pekárnách a samoobsluhách.
Dnes chléb pokládáme za zdravé a zároveň chutné jídlo. Díky vysokému obsahu vlákniny je účinnou zbraní pro prevenci a léčbu střevních obtíží; do určité míry dokonce chrání před některými typy rakoviny. Ve zprávě, kterou nedávno vydala Světová zdravotnická organizace, se uvádí, že složené sacharidy obsažené v chlebu snižují hladinu cholesterolu v krvi a pomáhají zvládnout cukrovku.
Vedle velkého množství železa a vitaminů, zejména vitaminů skupiny B, obsahuje chléb také dostatek vápníku, nenahraditelného pro vývoj a zachování zdravých kostí a zubů. V posledních čtyřiceti letech se v mnoha zemích Evropy spotřeba chleba snížila o víc než polovinu. Přesto zůstává v mnoha rodinách stálicí jídelníčku a v průměru ho sní každý člověk denně tři krajíce. Toto množství bílého chleba představuje necelou šestinu denní dávky vápníku doporučené pro dospělou osobu. Existují dva rozšířené omyly: že se po chlebu tloustne (není to pravda - tloustne se po tom, co si na něj namažete) a že bílý chléb není příliš kvalitní potravina. Bílý chléb sice nemá tolik vlákniny jako jeho celozrnný bratranec a nemůže se s ním rovnat ani co do chuti, ale i tak má z hlediska výživy co říct.